Důležité vítězství nad Palkovicemi nás přiblížilo titulu!

Druhé, ze tří domácích utkání v řadě, se zdálo být, z mého pohledu, nejsložitější. Roli v tom hrály dva faktory. První byl ten, že Palkovice označili sami hráči za nejnebezpečnějšího soupeře na podzim a jako druhý faktor se jevil ten, že somaticky budili respekt už na pohled. Začátek utkání byl z jejich strany plný elánu a odhodlání. Zejména 10 minut měli navrch a my jsme kupili jednu chybu za druhou. Nemohli jsme se dostat do tempa a byli jsme hodně nervózní. Vše změnil úvodní gól a způsob, jakým jsme se následně dostávali do jejich obrany, byl až neuvěřitelný. Bří Sochové naplno předvedli své schopnosti a jejich apetit byl neukojitelný. Postupně naskakoval řemen ostatním a výsledkem byla pověstná zborka rozborka hostujícího mužstva. Malá komplikace za stavu 3:0, kdy po špatném postavení na pravé straně musel z branky Morys a následně fauloval. Okamžitá reakce v podání Vrby vrátila zápas do zaběhnutých kolejí. Dál jsme hosty demoralizovali kombinacemi na jeden dotek, průnikovými přihrávkami a poločasový stav byl všeříkající. Druhou půli jsme už hráli trochu úsporněji, ale i tak je konečné skóre více než dobré. Top Marák, Sochové, tradičně Kalich. Další překážku jsme zdolali a s pokorou se budeme chystat na další. Pořád nemáme definitivu a nesmíme nic podcenit. Jak říká lidové moudro. Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočil.

Marian Bedrich, trenér